17. listopad 1989

Volby do EU vs Okres CV

Bez komentáře.

Infantilní

"Jen ať prší,
jen ať zle je!"
Miloš Zeman
z okna bleje.

Vráťa Mynář
na dvorku
nastartoval ponorku.

Akceleracionismus

Včera jsem na pedikúře pročítal speciálně pro tuto wellness proceduru odložené číslo magazínu A2 (6/2016), které je tematicky věnováno novému filozofickému směru. Akceleracionismu.
K tématu velmi těžko vyslovitelnému se v čísle vztahuje několik statí, fenomén rozebírajících od A do Z tam i zpět, logicky opakujících popis premis, argumentů, fakt, indukcí, dedukcí a konkluzí. Statí hýřících krásnými termíny jako paradigma, neoliberalismus, revoluce a aktuálněneopomenutelným zaklínadlem „diskurz“ - bez diskurzu dnes do tisku nelez!
Byv zbavován rohoviny, oštipován, broušen a zvláčňován, osvojil jsem si krok za krokem kompendium akceleracionismu. S ubývající hodinou kosmetického zákroku stále více blízek vhledu do problematiky. A snad jsem nakonec i prokoukl a pochopil. Pochopil, že čtu zásadní materiál pro budoucnost lidstva. Asi jako kdybych v roce 1868 četl během pedikúry zevrubnou recenzi Kapitálu.
Nebudu dále revoluční teorii a zbrusu nový světový názor (jeho manifest zveřejněn roku 2013, česky 2014) rozebírat, však si to najděte sami. Mám-li shrnout věc jednou větou, pak: Jde o akceleraci rozpadu kapitalismu zevnitř, nikoliv zásluhou běsnění revolucionizovaného proletariátu, ale díky revoluci vědecko-technické (VTR, automatizace, robotizace atd.) s důsledkem likvidace mocipánů a z toho vyplývajícího obecného profitu, generálního blaha, definitivní záchrany planety a lidstva. Jako bych místo recenze Marxe četl o kříženci raného Asimova s pozdním Campanellou.
Přečtené jsem průběžně konzultoval s paní pedikérkou, která je bystrá a vždy ochotná se něčemu novému nad rámec péče o dolní končetiny přiučiti. Ta nevycházela z údivu a na základě mnou citovaných stěžejních pasáží článků jsme ještě před finančním vyrovnáním za službu dosáhli konsensu, že taková revoluční akcelerace je věc veskrze potřebná a žádoucí. Samozřejmě s výjimkou pedikérnictví. Nehty si od žádného robota stříhat nenechám. Nikdy! Ani po definitivním vyřešení otázky rozpadu kapitalismu.

Karel Heligr

20. dubna 2016 v 15:06

VESELÉ VELIKONOCE!

Kam páňové, kam jdete,
když máme

duben?

Nikam nepudem!
Nikam nevlezem!
Nikde nebudem!

Kurva nás na kousek
nepustí Kalousek!

Za inspiraci bych chtěl poděkovat středočeské hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové, žeÁNO!

Jaro
(Týně)

Napětím nedýchám
na poslední vločku
ve tváři Sněhurky.

Zoufale věřím,
že nakonec
políbí
ona
mě.

březen

Na Měděnci sníh se tenčí,

včely lezou, a mravenci,

všechno zase jednou žije,

i pylová alergie,

mezi ptáky jsou tu tací,

co se s jarem rádi vrací,

jsou jich plné tažné trati,

Andrej se nám také vrátí,

vypršelo mu pozvání.

U konce zřím ledů tání,

koryto je plné řeky,

beru stále stejné léky

k upevnění sebeúcty,

státní správě bytní účty,

bezďáci si staví hrady,

slunce konečně má grády,

na půl roku svět se svleče,

radostí chce se mi ječet:

"Jaro, pro polibek pojď si!"

(Stejně raději mám podzim.)

únor

"Jsi jako Ezau!"
Ech checht, nenechte se splést -
ten kým jsem, můj jest!

leden

mrazivý úsvit
kapsy plné pytlíků
na hovno haiku