Fuck Masaryk!
V rozhovoru s moderátorkou Banášovou jsem se dočetl, že slečna nemá strach z podobného trapasu, jaký se stal na nedávných Oscarech. Prý jí něco takového nemůže rozhodit. Měla pravdu, nerozhodilo, ačkoliv - odhlédneme-li od nesrovnatelnosti hollywoodského monstrprocesu s vesnickým poplácáváním po zádech - trapas se konal daleko větší.
Co si mám myslet o filmu, který měl jakousi obskurní předpremiéru o vánocích v Lucerně? Na kterou jsem chtěl jít, ale bylo vyprodáno od začátku předprodeje? O filmu, který jen díky rychlokvašně zinscenovanému uvedení do velmi dočasné distribuce splnil vágní náležitosti a mohl aspirovat v nominacích na Lvy za rok 2016?
Co si mám myslet o veledíle, jehož recenze vyšly jen krátce před ceremoniálem (a obecně nebyly nijak dobré)? Nehodlám pátrat, proč nevyšly kritiky už v prosinci. Nejspíš aby film nebyl za dlouhý čtvrtrok zapomenut. Sejde z očí, sejde z mysli, nejenom diváků.
Vlastně vím, co si mám myslet o filmu, který evidentně není špičkový, přesto vyhrál rekordní počet sošek a jako zázrakem jde do kin jen pár dní po velké slávě. Tak 'nečekaná' báječná reklama!
Jedině podvodem v rámci nedokonalých pravidel je možné, že se na vyhlášení prezentuje a hodnotí film, který téměř nikdo z milionu
porovnání s ostatními nominovanými. Možná ten film úplně kvalitní není a všem by jeho apoteóza mohla připadat trapná. Za týden po Lvech sotva někdo vzdechne, všechny vítězné kategorie budou bez povšechné pochybnosti stvrzeny, v historických análech zůstane jen záznam o rekordním počinu 'výjimečného' díla.
Upřímně by si produkční a PR štáb Masaryka zasloužil jedinou cenu. Ocenění z jiné branže, metál za dokonale provedenou promo kampaň. Celý 'vymazlený' ceremoniál byl v podstatě jen sáhodlouhým reklamním megaspotem. Produkce Masaryka v součinnosti s členy Akademie jeho tvůrcem; realizační tým filmu samotného, učinkující v estrádě a načančané publikum v sále výrobními prostředky; diváci před obrazovkami a čtenáři oslavujících médií rukojmími, kterým se říká 'cílová skupina'. Je jen spekulativní otázkou, kolik reklamní agenturu stálo patřičné usměrnění hlasovacího úsilí jednotlivých členů Akademie tak, aby byl všeobecný lesk ocenění co nejmasivnější.
Slavná filmová akademie totiž není nic jiného než banda úplatných nebo nekompetentních sráčů. Tvůrci Masaryka pak bandou podvodníků, která zneužila jejich chtivosti nebo nekompetentnosti. Obojí vyjde nastejno, jen některým cinká v kapse. Nabízí se zřetelná paralela s naší politickou scénou, děním kolem vrcholového kolektivního sportu a jiných oblastí showbizu. Hodnota Českých lvů nakonec nevypovídá nic o kumštu, o nejkvalitnější tvorbě, protože jde o nestoudně zglajchšaltovaný proces - konstrukt několika aparátníku u lizu, s účelem vygenerovat co nejhlasitější cinkání v kapsách.
Masaryka jsem v prosinci vidět chtěl. Teď už ho vidět nechci, nebudu se špinit tím podezřelým výtvorem. Pokud se nezmění pravidla prohnilého systému kšeftování s českým filmem, nechci vidět ani žádný další trapný tyjátr zmanipulovaného oceňování vágních kvalit protežovaných nomenklaturních kádrů.
Fuck academy, fuck Masaryk!
Žádné komentáře:
Okomentovat